1884 vstoupil do kláštera Emauzy k benediktinům, kteří měli při klášteře svou malířskou školu tzv. beuronského stylu. Podílel se na malířské výzdobě kláštera, zvládl techniku a styl beuronské malby, byl žákem P. Gabriela Jakuba Wügera, profesora malířské akademie v Římě. Byl přijat v r. 1887 na pražskou Akademii výtvarných umění, studoval u prof. Sequense, Lhoty, Mařáka a absolvoval u Pirnera v oboru Dekorativní a náboženská malba. Za studií se seznámil s Mikulášem Alšem, v r. 1889 s ním začal spolupracovat, realizoval fresky a sgrafita podle jeho návrhů a kartonů.
Jedno z prvních děl je v Praze v Ostrovní ulici – černobílá sgrafita z vojenského života.

1891-1892 vymaloval podle vlastního návrhu kapli sv. Ignáce na Svaté Hoře u Příbrami s náměty ze života světce

1891 podle M. Alše lékárna U české koruny v Kladně

1892 vlastní oltářní obraz v kostele sv. Barbory v Lužné u Rakovníka

1895 namaloval v duchu beuronského stylu oltářní obraz Bohorodičky pro Osek u Rokycan, poté na postranním oltáři ve Volduchách u Rokycan

1892 Rudolf Štech – stavitel v duchu neorenesance - se seznámil prostřednictvím Mikoláše Alše s J. Bosáčkem, od té doby spolupracovali na mnohých Štechových stavbách
(R. Štech se narodil se 3.9. 1858 v Panenském Týnci, studoval architekturu v Praze a ve Vídni. Začal stavět v Lounech, r. 1889 odešel do Plzně, kde se usadil.. V Plzni mj. stavěl v r. 1892 postavil synagogu, je autorem budovy hlavního nádraží, řady domů v Nerudově ulici ad. V r. 1908 spáchal sebevraždu, pohřben je na plzeňském ústředním hřbitově.)

1894-1896 – Vodňany - Josef Bosáček provedl nástěnné malby podle návrhů Mikoláše Alše v interiéru děkanského kostela Navštívení Panny Marie a podle vlastního návrhu obrazy čtyř evangelistů na kazatelně, dva oltářní obrazy a křížovou cestu. Ve Vsetíně v r. 1896 provedl opět podle Alšových kartonů sgrafita na Občanské záložně v Palackého ulici.

1896 první práce Josefa Bosáčka v Plzni – domy v Nerudově ulici č. 4,6,8 a 10

č.4 – Chodský dům, č.8 – dům na motivy díla Jana Nerudy, č. 10 Alšem označovaný jako „historický“, na fasádě obrazy z českých dějin (Hus, Komenský, Jiří z Poděbrad, Jan Roháč z Dubé ad.)
Plzeň má nejpočetnější soubor Alšových sgrafit ze všech českých měst.
Mikoláš Aleš a Josef Bosáček bydleli vždy u Štechů na Radeckého náměstí č. 33 (dnes Masarykovo), pak v rohovém domě Nerudovy ul. a Masarykova nám. č. 2, v domě, který R. Štech stavěl.

1899 Bosáček sám byl autorem sgrafit na domě firmy Müller a Kapsa, Perlová ulice 10, byla dlouho považována za dílo Mikoláše Aše, je jím silně ovlivněn. Dnes už na fasádě není, stejně tak jako další např. v Malé ulici 11 a v Dominikánské č. 12, v Rooseveltově č. 4.

1899 Štech staví v Písku, Aleš a Bosáček tam malují fasádu na hotelu Dvořáček (dnes Otava).

1900 Štech staví v Plzni hlavní a seřaďovací nádraží v Plzni a dům pekaře Plechatého čp. 1082 v Purkyňově ulici, Bosáček tam podle Alšova návrhu provedl náměty ze selského života

1902-1903 Protivín, školní budova

1903 Plzeň, Bezručova ul. 31 (dříve Andělská), dům staví bratří Paškové pro kameníka Cingroše – motiv svatého Václava a svatého Jiří na koních, 6 metrů vysoké figury

1903 Strakonice

1904 Pardubice, kostel Zvěstování Panny Marie

1904-1905 Plzeň poslední karton pro Plzeň vytvořil pro vlastní dům Rudolfa Štecha – Klatovská 95 na rohu Dvořákovy ulice, 1905 Josef Bosáček provedl malbu sv. Jiří, mezitím v r. 1904 maloval v Klatovech, děkanský kostel

1908 si vzal Štech život, Bosáček zůstal bez zázemí, odešel za svým bratrem, knězem Vincentem Bosáčkem na Skalku u Mníšku pod Brdy, poté do Lubné u Rakovníka

1909 byl bratr přeložen na Makovou horu, Josef Bosáček se o něj staral a dělal na tomto poutním místě kostelníka

1913 se naposled vydal do Prahy za Mikolášem Alšem, krátce poté Aleš zemřel. Bosáček na jeho počest namaloval svůj poslední nástěnný obraz: v klenbě presbytáře na Makové hoře – Žehnající Kristus, ukázka beuronské malby

1918 bratr Vincent zemřel, Bosáček po příchodu nového faráře a kostelníka žil skromně v místnosti za farou, která sloužila dříve jako stáj (pro oslíka Vincentova)
Žil tu jako poustevník, zemřel v příbramské nemocnici v r. 1934.